Latina – základní informace

Vydáno: 5. října 2010 5.47

 | 

Autor: Karel Mikula

Studenti mají dvě hodiny latiny týdně v tříletém cyklu, na osmiletém gymnáziu od kvinty do septimy, na čtyřletém od druhého ročníku. V posledních dvou letech studia si mohou vybrat seminář z latiny. Zde si nejen prohlubují své znalosti, ale také se připravují k maturitě, případně k dalšímu studiu tohoto jazyka na vysoké škole.

Salvete in paginis nostris, linguae Latinae amici!

Hovoříme-li o tomto „služebně“ téměř nejstarším předmětu, nelze se ubránit jisté „obraně jazyka klasického, zvláště pak latinského“. Vždyť jen té námahy a často donkichotského, či spíše sisyfovského úsilí, jež vyučující tohoto krásného jazyka musí v úvodních hodinách vynaložit, aby pro toto studium vykřesali jiskru zájmu. Avšak – jak praví Sírachovec – a scintilla una augetur ignis aneb z malé jiskry se rozmáhá oheň – oheň blahodárný, oheň poznání. A kdo by odolal nenápadnému půvabu klasické uměřenosti, zvláště v dnešní hektické době, kterou by staří právem jistě s opovržením označili za onu hybris, totiž zpupnost, s jakou nakládáme s časem nám svěřeným. Kdo by odolal homérskému klidu daktylských hexametrů, jež nevzrušeně a majestátně dávají užaslému čtenáři poznat, že to, co hýbalo myslí i srdcem lidí před mnoha staletími, je velmi podobné tomu, co dává prožívat radost i smutek člověku současnému. A konečně kdo by odolal moudrému humoru, který přetrval věk snad právě pro svou epigramatickou lakoničnost.

Sestupme však nyní ze vznešených olympských výšin do školních škamen, a to do škamen Biskupského gymnázia, kde se latině již od počátku jeho novodobé desetileté historie vyučuje. Až na třídy přírodovědného zaměření, které jsou „klasického“ vzdělání ušetřeny, se deklinacemi a konjugacemi prokousávají studenti osmiletého (kvinta, sexta, septima) i čtyřletého gymnázia (humanitní třídy čtyři, všeobecně zaměřené pak tři roky), a to ve dvou toužebně očekávaných hodinách týdně. Zatímco první dva roky studia jsou oněmi pověstnými galejemi na úhoru gramatiky - vždyť omne principium grave est aneb každý začátek je těžký - další léto již nesou své ovoce. Překlady gnóm, exempel, okřídlených rčení, evangelijních úryvků, ba v posledku i milostných básní či zpěvů žáků darebáků jsou nikdy nekončícím tokem inspirace. Jaké překvapení zažije kupříkladu profesor latiny, když při kontrole pololetní kompozice, jejímž cílem bylo mimo jiné zjistit, jak si žáci osvojili pravidlo o větě účelové, je vytržen ze stoického klidu následující překladatelskou perlou. Věta „Hercules, syn Iova, sestoupil do podsvětí, aby odtud vyvedl psa Kerbera“ prožije metamorfózu a v básnické fantazii jednoho nadějného šestnáctiletého sukcesora mistrů Vaňorného a Stiebitze následně zní: „Hercules, syn vola (sic), sestoupil do podsvětí, aby byl odtud vyveden psem Kerberem!“ Inu, jak říkají Italové, traduttori-traditori (překladatelé jsou zrádci). Koneckonců, bohulibá tradice překladatelských tasemnic typu vlk nese domovníkovi psaní má přece jen svoje neopakovatelné kouzlo a bylo by škoda v ní nepokračovat.

Vystihnout takříkajíc in nuce všechny půvaby oné aristokratické dámy, cui nomen lingua Latina est, lze snad jen slovy básníků. A co se týče jejího věku, o tom se přece ve slušné společnosti nemluví, natož pak o tom, že už je po smrti. Vždyť stačí dát zaznít oněm krásným úvodním veršům nesmrtelných Ovidiových Proměn:

„In nova fert animus mutatas dicere formas
corpora: di, coeptis - nam vos mutastis et illas –
aspirate meis primaque ab origine mundi
ad mea perpetuum deducite tempora carmen.“

Či jinak, slovy básníka jiné doby i jiného jazyka, jenž dnes hraje stejnou úlohu, jakou po staletí hrála latina, totiž slovy Johna Keatse, velkého obdivovatele klasické kultury, za jejíž krásou se rozjel i zemřít:

„Jak před věčností, sláb a beze vzdoru,
před tebou stojím, slova hledaje.
Kamenná pastorálo, v budoucnu,
až smrt mé celé pokolení vstřebá,
zas utěš člověka a řekni mu:
Krása je pravda, pravda krása je.“

(Óda na řeckou vázu)

 

Pro linguae Latinae professorum collegio scripsit
Mgr. Carolus Mikula,
director

Nejnovější články v kategorii Latina
Mistr Jan Hus, Panna Maria a Ovidius

Vydáno: 23. dubna 2017 20.19

 | 

Autor: Josef Valenta

Titulní obrázek článku
2. května 2017

Zveme všechny studenty na přednášku Mistr Jan Hus, Panna Maria a Ovidius, kterou prosloví prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc., z Ústavu klasických studií FF Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška se koná v úterý 2. května 2016 v 16 hodin v posluchárně A 21 na Ústavu klasických studií FF MU, Arne Nováka 1, budova A, I. poschodí.

Zařazeno v kategoriích:
Latina
Celý článek...
Latina – akce (exkurze, projekty...)

Vydáno: 13. prosince 2016 18.45

 | 

Autor: Josef Valenta

Titulní obrázek článku

Den latiny – letos 22. listopad – byl pořádán Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Akce byla cílena hlavně na středoškoláky a skromný počet studentů Biskupského gymnázia, kteří se do Prahy kvůli latině vydali, vůbec nevypovídal o oblíbenosti akce – přestože nemá dlouhou tradici, lidí se sešlo opravdu hodně. Hlavní náplň programu tvořily přednášky, které nám svou rozmanitostí témat mohly svědčit o tom, že se latinský jazyk za ta dlouhá léta své existence zapsal do mnoha světových kultur a, ač zván mrtvým jazykem, je pevně zakořeněn i ve světě přítomném, tedy živém.

Zařazeno v kategoriích:
Latina
Celý článek...
Tojeon ve filmu

Vydáno: 16. června 2015 16.59

 | 

Autor: Josef Valenta

Titulní obrázek článku
17. června 2015
video

Přijměte pozvání na projekci dokumentu Davida Janošky ze SxB o senátní volební kampani Zdeňka Papouška.

Zařazeno v kategoriích:
Latina
Úspěchy
Tvorba
Úvahy, bilance, vzpomínky
Učitelé
Žáci
Celý článek...
Finančně gramotná školaBigy je eTwinningová školaInterreg Rakousko - Česká republikaEvropská unieKřesťanská pedagogicko-psychologická poradna Brno