Přechod přes Lysou horu (20. 2. a 21. 2. 2010)
[Frýdlant nad Ostravicí – Malenovice – Malchor (1219 m) - Lysá hora (1323 m) – Zimný (1080 m) Visalaje – vodní nádrž Šance – Ostravice]
Předposlední únorový víkend jsme se vypravili s batohy a sněžnicemi do Beskyd poznat krásy zasněžených východomoravských hor.
Pod taktovkou pana profesora Michala Kubíčka, který výlet pořádal, jsme v sobotu 20. 2. 2010 brzo ráno vyjeli rychlíkem z Brna do Ostravy, odkud jsme pokračovali spěšným vlakem do Frýdlantu nad Ostravicí a pak ještě kousek lokálkou. V 9:19 jsme vystupovali v Nové Dědině. Počasí nebylo úplně nejhezčí. Mírně mžilo a okolní lány halila hustá mlha. „Ale co, nahoře může být jinak.“ Předpověď říkala, že v sobotu má být škaredě, za to v neděli bychom mohli očekávat sluníčko a jasnou oblohu. V Malenovicích, obci přímo na úpatí hor, někteří z nás podpořili místní podnikatele a koupili si čerstvé pečivo. Hlavně to sladké stálo za to. Z Malenovic jsme stoupali po modré turistické do hor. S přibývajícími výškovými metry přirozeně přibývalo sněhu, stejně tak ale i houstla mlha. Ve výšce okolo 900 metrů jsme konečně nasadili sněžnice. Stále po modré jsme pokračovali až na vrchol Lysé hory. Ten jsme celou cestu, možná naštěstí (závěr modré trasy je docela strmý), neviděli. Překvapení nastalo, když z ničeho nic před námi stála mohutná budova. Byl to televizní vysílač na Lysé hoře postavený na konci 70. let. Na vrcholu nebylo vidět na krok, cestu k občerstvení jsme však našli. Něco teplého bodlo a po hodince a kus strávené v restauraci jsme se kolem půl čtvrté přemístili do místní turistické boudy, kde se většina z nás ubytovala. Standa se Štěpánem dotáhli zimní výstup k dokonalosti. Vyhrabali si záhrab a přespali kousek pod vrcholem. Při večeři v restauraci jsme se spontánně pobavili, shlédli soutěž skokanů na olympiádě ve Vancouveru a šli spát. Po ne úplně klidné noci, kdy pod námi probíhala nějaká oslava, jsme se probudili do krásného klidného rána v horách. První pohledy při východu z boudy byly vskutku nádherné. Sluníčko se postupně prodíralo mezi mraky. Po snídani jsme se vydali dolů po červené směr Visalaje. Cestou jsme potkávali mnoho ski-alpinistů šlapajících na třináct set metrů vysoký vrchol. Okolo pravého poledne jsme za krásného počasí dorazili Visaleje, které patří mezi centra běžeckého lyžování v Beskydech, a tam doplnili energii. Pod paprsky slunce jsme pak sestoupovali po modré v údolí říčky Řečice až k vodní nádrži Šance. Odtud už to nebylo daleko k nádraží v Ostravici. V 14:53 jsme odjeli regionálním vláčkem do Frýdlantu, kde jsme měli hodinu čas. Přímý vlak do Brna odjížděl v 16:09. Situaci při nástupu jsme trochu podcenili a zmateně jsme hledali správný vlak. Ve stejný čas odjížděl z Frýdlantu i vlak v opačném směru a ještě jeden zpět do Ostravice. Trojice Štěpán, Standa a Honza už nezaregistrovala poslední definitivní rozhodnutí a zatím co my jsme odjížděli správným vlakem do Brna, trojice odjížděla směr Ostrava. Nakonec jsme ale všichni v průběhu nedělního večera dojeli domů.
Víkend strávený v Beskydech byl fajn zážitek plný různých překvapení a správného zimního dobrodružství. Řekl bych, že na pochod po zasněžených vrcholcích východomoravských hor budeme dlouho vzpomínat.
Milan Gašo