Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Stejně jako každý rok, i letošního Silvestra strávila parta kamarádů v Opatově na faře. Mohli si tak spolu užít poslední dny roku. Každoročně se zde sejde asi patnáct lidí, aby se bavili, pro někoho možná trochu netradičním způsobem, pro jiné však velmi známě. Hrají hry, zpívají, povídají si, seznamují se s novými kamarády, také děkují Bohu za uplynulý rok a prosí za ten nadcházející. O Silvestrovské noci však nemůže chybět ohňostroj ani Novoroční přípitek. První den v novém roce se pak spolu účastní Novoroční mše svaté tady v Opatově. I ten letošní Silvestr měl své originální pojetí a všichni byli jistě rádi, že tento čas mohli strávit se svými přáteli. Nakonec se však museli vrátit do normálního běhu dne, ovšem už teď dopředu se těší na konec roku, kdy se tady zase opět všichni spolu sejdou.

Letošní rok jsme jako každé jarní prázdniny vyrazili do Opatova. Navzdory tomu, že v Brně nespadla ani vločka, dorazily s dětmi na nádraží nejedny boby a lopaty, s nadějí, že v Opatově bude lépe. Jejich přání se vyplnila. Nikdo neodolal a hned v den příjezdu jsme vyrazili na nedaleký kopec bobovat. Ani v dalších dnech nám teploty přesahující v noci -20 oC. a ve dne -14 oC nezabránily jít ven. Pečlivě připravené hry byly v pondělí nečekaně přerušeny střevní virózou, která na dva dny skolila více jak polovinu osazenstva tábora, ale v Opatově se vždy vše zvládne. Zbytek týdne se obešel bez dalších potíží a nesl se v duchu letošního táborového tématu “Pojďte pane, budeme si hrát”. Při návratu do Brna děti rodičům kromě rozbitých bobů ukazovaly i další památky přivezené z Opatova, například loutky, které si měly možnost sami vyrobit. Tak nám uběhl letošní zimní Opatov a těšíme se na letní prázdniny.
 

O víkendu 1. a 2.října se pár věrných, kteří na faře v podstatě vyrůstali, vydalo čelit pralesům farní zahrady s dobrou náladou, úsměvem na rtech, buchtami od maminky v batohu a sekačkami v autech. Měli pouhé dva dny na to, aby z toho, co kdysi bývalo zahradou, udělali plochu vhodnou k všemožné činnosti, zábavě a potřebě ubytovaných hostí. Za cenu vlastního vyčerpání a zničení nejedné sekačky se jim podařilo vrátit zahradě takovou tvář, jakou měla v dobách, kdy sem jako malí sami jezdívali. Spokojeni s odvedenou prací se vrátili zpět do Brna, s myšlenkou, že udělali něco pro ostatní. Posuďte sami...