Svátek sv. Václava se někteří studenti a učitelé BiGy a jejich blízcí rozhodli oslavit poutí do kostela sv. Václava v Rousínově (přesněji Rousínovci, který je součástí Rousínova). Někteří z účastníků si ještě pamatovali, jak se chodívalo na vícedenní "puťáky", které byly zacíleny na různá známá poutní místa v ČR. Tato naše výprava měla ukázat, zda by nestálo za to tradici oněch puťáků znovu obnovit...

Jako obvykle bylo na sv. Václava krásné počasí (což je tady na Moravě celkem obvyklé, ve Staré Boleslavi měli letos jinou a hodně deštivou zkušenost), jak ušité na takové putování. Pouť začínala pro někoho v Brně na Hlavním nádraží v 9:00, ale oficiální začátek byl až ve Slavkově u Brna. Součástí naší cesty měla být i návštěva poutního místa Lutršték, které bylo nedávno velmi zdařilým způsobem kompletně zrekonstruováno. Ovšem naším prvním cílem byla kaple sv. Urbana nad Slavkovem. K ní vede ze Slavkova krásná, i když poněkud strmější křížová cesta. Aby nás stoupání příliš neroztrhalo, hned na začátku křížové cesty jsme se všichni navzájem představili (bylo nás okolo pětadvaceti) a zjistili, že kromě učitelů a studentů jsou zde i někteří absolventi a rodiče. Po rozdání jednotlivých zastavení jsme se vydali vzhůru a na každém zastavení na sebe vzájemně počkali. Bez větší námahy jsme tak zdolali více než 150m převýšení a u kaple na kopci jsme si mohli vychutnat nejen překrásné rozhledy (byla opravdu excelentní viditelnost, viz fotografie), ale i své svačiny a různé dobroty, které jsme si vzali s sebou. 

Posíleni jsme pokračovali směrem na Lutršték, kde jsme chtěli být podle plánu o půl jedné. Na tento čas jsme byli domluveni s jednou slavkovskou farnicí, která nám slíbila otevření kostela. Měli jsme tedy vzácnou možnost podívat se na nový interiér kostela s mozaikami na novém oltáři a na ambonu. Prostor tohoto kostela nás úplně pohltil a všichni poutníci zde v tiché modlitbě setrvali poměrně dlouhý čas. Na Lutrštéku se k nám ještě připojila rodina, která dovezla dvě studentky a jednu absolventku BiGy. Po opuštění kostela, který bylo třeba opět pečlivě zavřít a zakódovat, jsme byli pozváni Jitkou Coufalovou (obyvatelkou Rousínova a projektovou manažerkou BiGy) na kávu, bábovku a závin. Toto příjemné ozvláštnění naší pouti připravila a dovezla právě pro nás. Po občerstvení (mnozí ještě dojídali i vlastní zdroje) jsme ještě sestoupili ke studánce, která k tomuto poutnímu místu neodmyslitelně patří, a pak už jsme šli přímou cestou do kostela sv. Václava. Tam jsme dorazili půl třetí. Ve tři hodiny začala slavnostní mše svatá k poctě sv. Václava obětovaná za všechny poutníky a po jejím skončení jsme ještě udělali před kostelem společnou fotografii a rozešli se buď k autům, nebo na autobusové nádraží a tam se rozloučili. Vzhledem k nemalému počtu poutníků se zdá, že myšlenka tzv. "puťáků" je stále ve hře a přiměla organizátory k úvahám nad realizací takového podniku v květnu nebo červnu příštího roku.  

Zvláštní dík patří Jakubovi Švejnohovi, který s námi sice neputoval, ale otevřel kostel sv. Václava, nachystal vše na mši a ministroval. Stejně tak chci poděkovat i Jitce Coufalové, která možnost slavení mše svaté domluvila a přidala různé tipy, jak pouť ozvláštnit (kromě výše zmíněného občerstvení)...