Den latiny – letos 22. listopad – byl pořádán Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Akce byla cílena hlavně na středoškoláky a skromný počet studentů Biskupského gymnázia, kteří se do Prahy kvůli latině vydali, vůbec nevypovídal o oblíbenosti akce – přestože nemá dlouhou tradici, lidí se sešlo opravdu hodně. Hlavní náplň programu tvořily přednášky, které nám svou rozmanitostí témat mohly svědčit o tom, že se latinský jazyk za ta dlouhá léta své existence zapsal do mnoha světových kultur a, ač zván mrtvým jazykem, je pevně zakořeněn i ve světě přítomném, tedy živém.

Kvůli jistému kulatému výročí a bezpochyby také v souvislosti se jménem, jež univerzita nese, byla akce po úvodním slově doplněna o zajímavou přednášku týkající se mládí Karla IV. Poté následovaly tři bloky přednášek. Někteří z nás první dva strávili nad tématem jezuitského školství. Měli jsme možnost se dozvědět něco o tom, jak škola fungovala, co se na ní vyučovalo, jak se to vyučovalo, a samozřejmě došlo i na latinu, na kterou by se ostatně pro její významné postavení a důležitou funkci v tehdejším školství a obecně celém akademickém prostředí nedalo zapomenout. Tématem druhé přednášky bylo jezuitské divadlo a jeho místo ve vyučování a výchově mládeže. Jak už bylo psáno, pestrost témat byla opravdu velká, každý jistě našel něco zajímavého. O kvalitách akce svědčí i ohlasy přítomných, všechny, které jsem slyšela, Den latiny popisovaly jakožto povedený.

Pavla Procházková, kvinta A