V dalším díle se představí Ondřej Soukup ze SpB, který končí svůj pobyt v Rotě ve Španělsku, a Klára Tučková z 3. B, která se bude vracet z francouzského St. Nazzaire. 

Hola! Jmenuji se Ondra Soukup, chodím do septimy B a zdravím vás do Brna ze slunného jihu Španělska! Díky programu Erasmus+ se mi letos naskytla jedinečná příležitost po dobu tří měsíců žít a studovat v nádherném andaluzském městečku Rota, které se nachází na pobřeží Antlantského oceánu, nedaleko města Cádiz. Navštěvuji zde IES Castillo de Luna, kde studuji bachillerato, což je španělský ekvivalent vyššího gymnázia. Škola zde v mnohém funguje jinak než je zvykem v Česku, velmi se mi líbí například možnost si zvolit zaměření na určité předměty, a to dokonce už tři roky před maturitou. Já jsem si zde vybral ekonomicko-matematickou větev a musím říct, že ačkoliv je studium náročné, protože jsem zde v maturitním ročníku, tak si učení velmi užívám, protože se můžu do hloubky věnovat předmětům, které mě baví.
Přestože jsem měl velmi dobrou úroveň španělštiny už před pobytem, mě na začátku překvapil místní silný dialekt, kterému často nerozumí ani rodilí mluvčí z jiných částí Španělska. Postupně jsem se ale dialekt naučil, takže mě pobyt rozhodně posunul i po jazykové stránce. Během svého pobytu jsem měl také možnost zažít nejrůznější místní slavnosti, jako je například Semana Santa – velkolepé velikonoční procesí, Corrida de toros – tradiční býčí zápasy, nebo Feria, což jsou několikadenní oslavy, při kterých se setkávají lidé z celého okolí a celou noc tančí flamenco.
Celkově jsem zde velmi spokojený, a to hlavně díky tomu, že bydlím u naprosto skvělé hostitelské rodiny, kde se cítím opravdu jako doma a mám takto možnost nahlédnout do španělského stylu života a ještě více poznat místní kulturu. S rodinou podnikáme různé výlety, se sestrou chodíme na kurzy flamenca a víkendy většinou trávíme na pláži nebo pomáháme taťkovi na poli. Velmi často se setkávám i s širší rodinou a se spoustou přátel, jelikož španělé jsou velmi otevření, komunikativní a milují společnost. Andaluzská mentalita mě celkově naprosto nadchla, protože lidé tady jsou velmi přátelští, veselí a pozitivně naladění. Lidé, které jsem zde poznal si opravdu naplno užívají života a žijí přítomným okamžikem, tady a teď.
Už teď vím, že si z Roty budu odvážet mnoho nezapomenutelných zážitků a vzpomínek. Celkově musím říct, že pro mě byl studijní pobyt ve Španělsku opravdu nesmírně přínosnou a nedocenitelnou zkušeností. Jsem velmi vděčný za to, že mi Bigy tuto zkušenost umožnilo a všem, kdo přemýšlí o zahraničním pobytu na střední to můžu jedině doporučit! :))

Nevím,  jak začít. Jakou větou správně oslovit ty, kteří by tohle mohli v budoucnu číst s nadějí, že uslyší něco rozumného. A není to z důvodu, že bych neměla tolik o čem mluvit, mám spíš opačný problém. Bála jsem se, nemyslela jsem si, že tu lidi budou mít pochopení, nebo že narazím na někoho, s kým bych se mohla cítit jako doma, i když 1666 kilometrů pryč od všeho, co jsem doposud znala.  Samota mě dohnala hned na začátku. Má dvě tváře, jedna je mi příjemná, umožňuje mi být, být, tak jak já chci, i když hned škatulkovaná ostatními, kteří si po jednom špatně vysloveném "Au revoir" nedokáží představit nejmenší důvod, co tu ta holka bude tři měsíce dělat.  Druhá, která je mi blízkou přítelkyní poslední týdny. Pořád nahoru a dolů, občas mám pocit, že se topím. Život tady mi přináší hodně tichých chvil, po delší době se s nimi těžko nakládá, nejsem jimi však paralyzována, učím se, jak z nich čerpat, čím dál tím víc. Přiznám se, že mě to baví. Obklopuje mě tu krása, pohledy, které časem zevšední mě neustále uchvacují, oceán a pláže, užívám si jejich pomíjivost, jako bych mohla mít něco, co tu ostatní už nevidí.  I lidé, trvalo mi pochopit, že jsou opravdoví, že mají stejný, obyčejný život jako já, že s nimi můžu mluvit. Zjistila jsem, že se setkám i s porozuměním.