Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Tři studenti z kvarty B získali 1. místo v kategorii gymnázií na soutěži Den přírodních věd pro školy v ZOO Brno.

Minulý týden převzalo sedm žáků Bigy diplomy za úspěšné zvládnutí online kurzů CTM (Centrum pro talentovanou mládež). Konkrétně se jednalo o Martina Vlčka (letošní kvina A) – Foundations of Programming, Vendulu Trnkovou (letošní kvarta A) – Comprehensive Science 1, Jáchyma Neubauera (letošní tercie B) – Start with Creative Writing, Alenu Kudrnovou (také letošní tercie B) – Literature for Curious Minds, Adélu Borčickou (letošní kvarta B) – Pre-Algebra, Viktorii Bernatovou (letošní 4. A) – Journalism I a Ludmilu Marii Kapitánovou (také letošní 4. A), která zvládla dva náročné kurzy AP Biology a AP Chemistry a navíc ještě úspěšné AP zkoušky z obou předmětů. Všem absolventům CTM kurzů gratulujeme a přejeme hodně dalších studijních úspěchů.

Završení soutěže Den hejtmanem

Okresní kolo v přespolním běhu

Tomorrow, Friday, 19 September, during the big break, we will celebrate our school’s 35th anniversary with the English Department. 

We’re bringing back the 1990s — with music and dancing! 

Don’t miss it — come and join us!

Přechod pohoří Rodna a Suhard

Třída 3.B zahájila letošní výuku biologie netradičně – exkurzí do pavilonu Anthropos. Zúčastnili jsme se komentované prohlídky, během níž jsme viděli například model mamuta, rekonstrukce života pravěkých lidí i množství archeologických nálezů. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí a příjemně jsme tak odstartovali nový školní rok.

Hudební otevření prázdnin! Introvertní i extrovertní show! Zahrají a zazpívají studenti Bigy a jejich přátelé. Uslyšíte dechy, smyčce, kytary, bicí…, češtinu, angličtinu, němčinu, francouzštinu i latinu. 

26. června, začínáme v 11 hodin v sále B5.

V červnu 2025 se skupina odvážných studentů, učitelů a jeden zkušený průvodce vydali na výpravu do rumunského Banátu – jedinečné oblasti, kde od 19. století žijí potomci českých osadníků. V šesti vesnicích se dodnes mluví česky, pracuje na polích a také ubytovává turisty, jako jsme byli my. Je to kraj plný krásné přírody, prudkých svahů, ovcí a krav pasoucích se na loukách, zatoulaných psů a příběhů o tom, jak se tu kdysi žilo – a jak se tu žije dodnes. První část naší výpravy se odehrávala v rumunských horách, ve druhé polovině týdne jsme navštívili české vesnice. 

Program

Neděle: Odjezd

V neděli večer jsme nasedli do autobusu a vydali se na noční cestu do Rumunska. Nálada byla veselá, spánek spíš symbolický.

Pondělí: Inelet – první výšlap, první krize (a první řeka na ochlazení)

Po příjezdu do kempu a postavení stanů jsme se hned rozchodili výstupem do jedné z nejvýše položených, téměř opuštěných osad Inelet (15 km, 650 m převýšení), kde jsme si také udělali chvíli na vzájemné seznámení – každý z nás měl možnost sdělit ostatním, co ho do Banátu přivádí. Po návratu nás čekalo koupání v řece, vaření večeře a zasloužený odpočinek pod hvězdnou oblohou. Šlo o fyzicky nejnáročnější den, zejména kvůli únavě z noční cesty.

Úterý: Vrchol Varful lui Stan a výstup na vodopád

Vystoupali jsme na horu Varful lui Stan (1466 m n. m.), prošli louku s krásným názvem Beletiny a stínem bukového lesa. Odpolední bonus pro dobrovolníky: výlet k vodopádu Windy Falls (5 km navíc a dalších 440 metrů nahoru – jen tak pro radost). V nohách už jsme měli první kilometráž, ale stále jsme se usmívali. Koupání pod vodopádem – pro odvážlivce – a nádherné výhledy byly zaslouženou odměnou.

Středa: Dunaj, jeskyně, loďky a Eibenthal

Cestou do české vesnice Eibenthal jsme absolvovali plavbu po Dunaji a navštívili jeskyni Ponicova s bohatou krápníkovou výzdobou. V Eibenthale nás přivítal místní učitel, bývalý kolega z Bigy, Alex, který nám ve dvouhodinové besedě umožnil nahlédnout do života místní komunity. Večer jsme vystoupali na kopec nad vesnicí, sledovali západ slunce a poté poseděli s místními v legendární hospodě U Medvěda. Spaní ve stanech na prudkých teráskách pod širým nebem mělo nezaměnitelné kouzlo.

Čtvrtek: Svatá Helena, vítr a Gerník

Autobusem jsme se přesunuli do Svaté Heleny a cestou do Gerníku jsme počítali větrníky – Banát se modernizuje! V Gerníku, největší z banátských vesnic, nás čekalo milé přijetí u místních a k večeři sarmy – masové závitky v zelí. Navečer jsme navštívili místní kavárnu, kterou zde provozuje rodina z Čech. Domácí nanuky a limonády nás po horkém dni příjemně osvěžily. Večer byla vesnice tichá, skoro až tajuplná, jen kolem hospody to žilo. Úspěch u studentů měl zejména pingpongový stůl a později také půjčená kytara a společné písně.

Ke snídani jsme dostali domácí vejce a sýr, bylinkový čaj a silnou kávu. Ráno vesnice ožila díky babičkám, které se s námi dávaly do řeči. V Gerníku převažuje starší obyvatelstvo, mladí odcházejí za prací do Čech. Je to znát i na prázdných, chátrajících chalupách. Místní se stále živí především zemědělstvím.

Pátek: Do Rovenska a nadšení z výhledu

Přesun do Rovenska přes rozlehlé louky byl náročný (16 km, 640 m nahoru – a to už bylo znát), ale výhled z kempu na Almašské hory po příchodu do vesnice stál za všechno úsilí. Ticho, klid, žádná civilizace – a konečně pocit, že jsme součástí něčeho výjimečného. Koupání pod vodopády na začátku cesty, uprostřed vší té krásy, podtrhlo radost z dnešního posledního výletu. Večerní langoše a ranní lívance zase doplnily ztracenou energii.

Sobota: Z kopce dolů! A do města

Sestup do rumunské vesnice Sichevita (15 km – tentokrát celé z kopce, hurá!), poté přesun do města Temešvár na krátkou zastávku, která nám umožnila postupný návrat do civilizace. A pak už noční cesta domů, kterou narušila jen maďarská policie, jež i přes nedávný vstup Rumunska do Schengenského prostoru vyžadovala kontrolu našich dokladů.

Neděle: Návrat

V neděli brzy ráno jsme se vrátili před Bigy – plní zážitků, dojmů a fotek, které budeme ještě dlouho vyprávět a ukazovat.

Závěrem

Expedice Banát nebyla jen o chození po kopcích a obdivování krásné banátské přírody. Byla to výprava do míst, kde čas plyne pomaleji, ale lidé mají pořád co říct. Naučili jsme se víc než jen to, že 500 metrů převýšení denně je dost – třeba i to, jak se žije v komunitě, kde si lidé navzájem pomáhají a kde si člověk vystačí s málem.

Děkujeme našemu průvodci Honzovi za klidný a jistý přístup (i když jsme občas remcali, že už máme dost), a hlavně místním obyvatelům – za otevřená vrata, talíře a srdce.

Banát totiž není jen místo – je to zážitek.

I letos se sekundáni zapsali do přípravky na francouzštinu, kde si mohou hravou formou osvojit výslovnost a pravopis tohoto krásného jazyka. 

Práci v přípravce jsme zúročili i na pravidelném setkání Présentation en français ve Francouzském institutu v Praze, na které jsme si připravili scénické ztvárnění básní surrealistického básníka Roberta Desnose. O tomto zážitku napsala pár slov Marie Krajsová: 

Ve středu 9. dubna se francouzská část sekundy B vydala na Francouzský institut v Praze, aby se zúčastnila festivalu Présentation en français. Na této akci se setkávají skupiny žáků z celé České republiky a předvádějí krátká představení. My jsme si pro tuto příležitost připravili 3 básně: Dans un petit bateau, L’Hippocampe a La balaine. Zaujala nás představení ostatních tříd, například francouzské písně nebo pohádka Tři prasátka. Po skončení akce nám do odjezdu vlaku zbyl čas na prohlídku Františkánských zahrad a jiných památek, či na ochutnání zmrzliny. 

 S  francouzštinou souvisí i krásné druhé místo, které vyhrála Madlen Svendsen v literárně-výtvarné soutěži Příběh o Drakovi a Minotte, kterou k 60. výročí partnerství mezi městy Brno a Rennes uspořádala brněnská francouzská Aliance. Cenu si  přebrala z rukou francouzského velvyslance. Vy si příběh i ilustraci můžete prohlédnout v příloze tohoto článku. 

K úspěchu jí moc gratulujeme a budoucí sekundě přejeme podobné příjemné zážitky… 

Za předmětovou komisi francouzštiny Mirka Ševčíková