Třetí den jsme zamířili za belgické hranice do hlavního města sousedního Lucemburska – Lucemburku. Po zhruba dvouhodinové cestě byl naší první zastávkou Soudní dvůr Evropské Unie – nejvyšší evropská justiční instituce, která má poslední slovo ve věcech Právního řádu EU a za každý členský stát na něm působí jeden soudce, v současné době tedy celkem osmadvacet.
Nejprve jsme měli možnost se setkat s generálním sekretářem belgického generálního advokáta (těch je celkem 9, zasedají společně se soudci), který pocházel ze Slovenska. Ten nám poreferoval jak o obecných faktech o instituci, tak o svých vlastních zkušenostech z kariéry generálního sekretáře. Nedlouho na to jsme se setkali i se samotným generálním advokátem z Belgie, panem Melchiorem Watheletem, který v minulosti zastával mimo jiné funkci belgického ministra spravedlnosti. Ten nás provedl po budově soudu a rovněž přidal několik zajímavostí o práci u Evropského soudního dvora. Díky jeho přívětivému a energickému vystupování zanechal v mnohých velmi příjemné pocity. Nakonec se k nám připojil také zástupce České republiky při soudním dvoře, pan Jiří Malenovský. Následoval společný oběd v prostorách soudu a troufnu si říci, že pro většinu z nás byla tato část velikým zážitkem.
V důsledku dlouhému programu na soudním dvoře jsme se do historického centra města dostali pouze na hodinu, i tak jsme však měli příležitost vidět kupříkladu katedrálu Notre-Dame ze 17. století, pod kterou se nachází krypta českého krále Jana Lucemburského, či si projít třídu Grand Rue plnou obchodů. V odpoledních hodinách jsme pak zamířili opět za hranice Belgického království za svými hostitelskými rodinami.
