Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Výlet po hřebenu Petrovy kameny – Skřítek, 13 km, 750 nastoupaných výškových metrů.

Dnes byly na snídani párky a vánočka, kvalitní základ pro dnešní výlet. Následoval přejezd na Ovčárnu, odkud jsme vyrazili směr Petrovy kameny. Pokračovali jsme po hřebeni přes Vysokou holi, Kamzičník, Velký Máj, Jelení Hřbet, Jelení studánku, Břidličnou horu, Pecný, Pec a Ztracené skály na Skřítek. Celou cestu nás provázelo aprílové počasí. Na Skřítku jsme doplnili energii a taky nás tam čekal náš autobus. Po návratu na chatu jsme si užívali poslední společné odpoledne a večer. A ještě jsme stihli fandit ČEŠI DO TOHO!!!

Dne 13.5.2015 se konala v naší škole beseda se šéfredaktorem týdeníku
Respekt panem Erikem Taberym na téma "Budoucnost tištěných médií".
Studenti velmi živě diskutovali a o dané téma projevili velký zájem.

V krajském kole fyzikální olympiády kategorie D, které se konalo 24.4.2015, se úspěšnými řešiteli stali všichni postupující studenti:

Matěj Bagar, kvinta B, 23. místo
Marek Pospíšil, kvinta B, 24. místo
Zdena Staňová, kvinta A, 34. místo

Děkujeme jim za úspěšnou reprezentaci školy.

Výlet Praděd – Švýcárna – Videlský kříž (sedlo), 13 km, 255 výškových metrů.

Dnes byla snídaně už od půl osmé, protože jsme museli vyjet tak, abychom stihli kyvadlo v devět hodin na Ovčárnu. Tam jsme nechali autobus a vydali se pěšky na Praděd. Na vrcholu jsme se občerstvili, někteří vyjeli výtahem na vyhlídku a na závěr jsme udělali společné foto. Dál naše kroky směřovaly na Švýcárnu, kde jsme si dali pozdní oběd a před chatou pozorovali v kaluži pulce. Pak už nám zbývalo jen seběhnout z kopce na Videlské sedlo, kde na nás už čekal náš autobus. Ten nás odvezl zpátky na chatu. Tam nás čekala ještě práce s pracovními listy a po ní už jenom volno na louce a sjezdovce před chatou.

Výlet údolím Bílé Opavy, 15 km, 440 výškových metrů. 

Snídaně byla v 8 hodin. V 9 hodin jsme vyrazili autobusem k Bílé Opavě. Šli jsme údolím proti proudu, přes náročné lávky a žebříky, které ale zvládla i malá Emička. Po cestě jsme poznali spoustu nových rostlin a hmyzu. Občas jsme potkali i sníh a po cestě občas taky tekla i voda. Kolem nás bublaly vodopády a my je pozorovali z dřevěných lávek. Po poledni jsme si udělali přestávku na Ovčárně a pak se vydali zpátky do údolí do Karlovy Studánky. Tam jsme pobyli asi dvě hodiny, vyplňovali jsme pracovní listy a lízali zmrzlinu. Pak jsme odjeli zpátky na chatu. Potom byla večeře, při které jsme fandili Čechům v hokeji.

V devět hodin ráno jsme vyjeli od školy. Asi po dvouhodinové cestě jsme si udělali přestávku v Koutech nad Desnou a trochu jsme se protáhli. Potom jsme vyjeli k přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně, kde jsme se podívali na film a poslechli si výklad o tom, jak taková elektrárna funguje, a šli jsme se podívat do podzemí, čtvrt kilometru pod horu do kaverny vytesané ve skále k turbínám, kde to bylo velmi zajímavé. Potom jsme nasedli do autobusu a jeli ještě asi hodinu až na chatu Zátiší v Karlově pod Pradědem. Tam jsme se ubytovali a těšili se na další společně strávené dny.

V Lobkovickém paláci, kde sídlí Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, byly včera slavnostně předány ceny vítězkám soutěže o nejlepší učitele/učitelky němčiny. Kvarta A (třídní paní profesorka Valasová) pod vedením profesorky Hrochové v této soutěži obsadila čtvrté místo. Výsledek celého projektu "Die Wende - 25 Jahre danach" (Převrat - 25 let poté), budete již brzy moci vidět na plátně, které znamená svět - takže nejspíše v aule na konci školního roku. U příležitosti oslav 25 letého výročí znovusjednocení Německa a Sametové revoluce natočili studenti a studenky patnáctiminutový film. Střih měla na starosti Karolína Burešová, za kamerou stála většinou ona a David Vávra a za nimi pak ještě prof. Hrochová, která zpovzdálí plnila úlohu režisérky. Součástí projektu byla i "Berlínská zeď", kterou jste si mohli prohlédnout ve čtvrtém patře. Hesla umístěná na jejich kusu zdi studenti/studentky pak komentovali na začátku filmu. V druhé části snímku vytvořili několik živých obrazů mapujících Sametovou revoluci v České republice. K těm si rovněž sami psali krátké komentáře.

Paříž, bezpochyby nejkrásnější evropská metropole, se zapsala do našich srdcí jako město mnoha barev, vůní a chutí. Nepopsatelná atmosféra typická pro hlavní město Francie nás obklopovala na každém kroku. Dýchající město plné lidí všech národností, různých vyznání či odlišných názorů oslňuje svými monumenty postmoderního i historického umění. Taková je Paříž, město lásky.
Ve dnech 27. dubna – 1. května 2015 navštívila skupina studentů našeho gymnasia město Paříž v doprovodu našich francouzštinářů a pana ředitele. Velmi brzy nad ránem jsme vyrazili krásným autobusem CK Victoria. Naše první kroky Francií směřovaly k majestátní gotické katedrále v Remeši. Do Paříže, našeho cíle, jsme přijeli v podvečer. V našem pestrém programu samozřejmě nechyběla návštěva Eiffelovy věže, Napoleonova Vítězného oblouku, gotické katedrály Notre-Dame či překrásné baziliky Sacré Cœur, postavené v novobyzantském slohu. Studenti měli také možnost navštívit pařížská musea. Jmenujme například jedno z největších a nejobsáhlejších museí – Louvre, jehož expozice je natolik obsáhlá, že kdybychom se u každého exponátu zastavili půl minuty, strávili bychom, jak nám sdělila naše milá průvodkyně, v Louvru 3 měsíce. Dále jsme navštívili museum d’Orsay umístěné v opravené budově bývalého nádraží. Také bychom neměli zapomínat na návštěvu rozsáhlého komplexu Invalidovny, místa posledního spočinutí císaře Napoleona a jeho bratří. Naši třídenní návštěvu Paříže zakončila prohlídka moderní čtvrti La Défence a večerní plavba po řece Seině. Cestu domů zpříjemnila návštěva kurfiřtských lázní v německém městečku Amberg.
Francouzská metropole na nás zapůsobila. Odvezli jsme si odtud mnoho suvenýrů, gurmánských specialit, módních doplňků a především spoustu nezapomenutelných zážitků. Mnozí z nás v Paříži nebyli poprvé, já ale pevně věřím, že rozhodně ne naposledy.
Viktor Valíček, sexta B