Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola

Znovu se vám hlásí studenti Kvarty B, resp. ti, kteří se zapojili do projektu “Pomáháme spolu mimo školu”.

Ahoj.

 Jsme studenti z Kvarty B a společně jsme se zapojili do projektu "Pomáháme spolu mimo školu". V něm máme za úkol zvelebit okolí Bigy. Minulý rok byla v rámci něj vyrobena venkovní učebna.
My jsme dali dohromady tři návrhy, ze kterých máte možnost vybrat jeden, který pak zrealizujeme. Pro návrh, který vás nejvíc zaujal, hlasujte v online dotazníku - https://forms.gle/7e6qfhYHsxtmtrak8.
Děkujeme za všechny hlasy
Kvarta B

Projektový den ve škole, nazvaný „Cesta knihy“, seznámil studenty kvarty B s tím, jak taková kniha vlastně vzniká. Dozvěděli se, co potřebuje začínající autor k tomu, aby zvýšil své naděje na publikaci, i jak funguje nakladatelství a co všechno se musí stát, aby se z autorova rukopisu stala vytištěná kniha ležící v knihkupectví. Celým procesem je provedla redaktorka nakladatelství Host Kristina Nesvedová, která projekt připravila.

Nový tým pro školní rok 2021/22

Pondělí 11. listopadu 2013
Probudili jsme se do slunečného, leč nepříliš teplého, svátečního dne. Že nevíte, co slavíme 11. listopadu? Nic. Avšak v Belgii na svatého Martina oslavují „Den příměří“ (Jour de l'armistice).
Naše první kroky v Belgii směřovaly do univerzitního městečka Nová Lovaň (Louvain-la-Neuve). Možná víte, že ve starobylé vlámské Lovani (Louvain) byla univerzita už od roku 1425. Nová Lovaň byla roku 1968 založena Valony kvůli neshodám s Vlámy v oblasti vyučovacího jazyka a nachází se asi 30 km jižně od Lovaně. V malebném univerzitním městečku, obvykle velice rušném, byl však na státní svátek klid.
„Na Lví pahorek (La Butte du Lion) vede 226 schodů.“ sdělila nám paní profesorka Ševčíková při cestě k památníku bitvy u Waterloo. Mýlila se. Na Lví pahorek se vystupuje přesně po 225 schodech, jak spočítali někteří z nás. Pokud ovšem nechcete namáhavě stoupat na Lví pahorek, můžete si alespoň prohlédnout impozantní panoramatický obraz slavné bitvy na jeho úpatí.
Slyšeli jste někdy o svaté Gudule? My také ne, tedy až do návštěvy katedrály zasvěcené jí a svatému Michalovi (Cathédrale Saints-Michel-et-Gudule). Tato monumentální stavba zdobí překrásné město v srdci Belgie, Brusel. Po krátké prohlídce města jsme dostali téměř dvě hodiny na to, abychom se nabažili pravých belgických gofrů (vaflí).
S plnými břichy jsme se mohli vydat zpět k domovům našich belgických korespondentů.
(Helena Gricová a Viktor Valíček z kvinty B)
 

Zveme všechny studenty, zapsané na zájezd do Tours, na krátkou informativní schůzku, která se bude konat ve středu 20. června o velké přestávce ve studovně.

Třetí den jsme zamířili za belgické hranice do hlavního města sousedního Lucemburska – Lucemburku. Po zhruba dvouhodinové cestě byl naší první zastávkou Soudní dvůr Evropské Unie – nejvyšší evropská justiční instituce, která má poslední slovo ve věcech Právního řádu EU a za každý členský stát na něm působí jeden soudce, v současné době tedy celkem osmadvacet.
Nejprve jsme měli možnost se setkat s generálním sekretářem belgického generálního advokáta (těch je celkem 9, zasedají společně se soudci), který pocházel ze Slovenska. Ten nám poreferoval jak o obecných faktech o instituci, tak o svých vlastních zkušenostech z kariéry generálního sekretáře. Nedlouho na to jsme se setkali i se samotným generálním advokátem z Belgie, panem Melchiorem Watheletem, který v minulosti zastával mimo jiné funkci belgického ministra spravedlnosti. Ten nás provedl po budově soudu a rovněž přidal několik zajímavostí o práci u Evropského soudního dvora. Díky jeho přívětivému a energickému vystupování zanechal v mnohých velmi příjemné pocity. Nakonec se k nám připojil také zástupce České republiky při soudním dvoře, pan Jiří Malenovský. Následoval společný oběd v prostorách soudu a troufnu si říci, že pro většinu z nás byla tato část velikým zážitkem.
V důsledku dlouhému programu na soudním dvoře jsme se do historického centra města dostali pouze na hodinu, i tak jsme však měli příležitost vidět kupříkladu katedrálu Notre-Dame ze 17. století, pod kterou se nachází krypta českého krále Jana Lucemburského, či si projít třídu Grand Rue plnou obchodů. V odpoledních hodinách jsme pak zamířili opět za hranice Belgického království za svými hostitelskými rodinami.

Písemná část školní maturitní zkoušky z francouzštiny proběhne na naší škole dne 7. května 2014 v době od 8 do 10 hodin. Zkouška se skládá ze tří částí:

1. poslech s porozuměním – poslech nahrávky a na jejím základě vypracování úkolů (celkem cca 20 minut)

V úterý 12. listopadu jsme se probudili do teplotně typicky belgického podzimního rána. Program na dnešní den byl velice zajímavý. Nejdříve jsme se vypravili na proslulý okruh F1 ve Spa - Francorchamps, kde si milovníci rychlých aut přišli na své.

Hned potom jsme si v autobuse doplnili síly svačinkami, které nám naši belgičtí hostitelé připravili. Chvíli na to jsme si již v Muzeu vzpomínek připomněli, jakou spoušť tu zanechala druhá světová válka, na kterou lidstvo nikdy nesmí zapomenout, aby se podobné zvěrstvo nemohlo opakovat.

Letošní výměnný pobyt v Belgii se opravdu vydařil. Naši belgičtí přátelé pro nás připravili neobyčejně pestrý program, v rámci kterého jsme nebyli jen v Belgii, ale v celém Beneluxu, a dokonce i v Německu. A díky vřelému přijetí jsme zapomínali na to, jaká nám někdy vlastně byla zima.
A co všechno jsme viděli? Byla toho obrovská spousta. Od věcí a míst starobylých (katedrála Panny Marie v Cáchách založená samotným Karlem Velikým) až po ultramoderní (lutyšské nádraží španělského architekta Calatravy). Místa zasvěcená modlitbě a rozjímání (poutní místo v Banneux) i místa plná moderního ruchu (okruh Formule 1 ve Spa-Francorchamps). Místa zasvěcená minulosti (Vzpomínkové muzeum 1939-45 a nedaleký americký vojenský hřbitov) i budoucnosti (Vesmírné centrum Lutyšské univerzity). Místa spjatá s českou historií (hrob Jana Lucemburského) i s Evropskou současností (Evropský soudní dvůr).
Čekalo nás ale i několik gurmánských zážitků. V Bruselu a v Lutychu jsme si pochutnávali na vaflích a pralinkách, v Maastrichtu na mořských plodech a „olejových koulích“, v Cáchách na místních speciálních perníčcích a na Evropském soudním dvoře na nás čekala přímo hostina o třech chodech.
Bylo toho ještě daleko více, snad vám něco napoví přiložené fotky.