Po celý listopad měli někteří studenti a učitelé možnost procvičovat francouzštinu přímo s rodilými mluvčími. Naše škola přivítala na studijní pobyt ERASMUS+ jednu studentku a dva studenty z gymnázia Alberta Camus z Nîmes. Zoé získala hostitelskou rodinu u Věrky Staňkové v OkB, Timéo u Markéty Kořínkové z OkB a Camille u Matěje Cihláře v SpB. Francouzští studenti, i přes nulovou znalost češtiny, navštěvovali různé předměty. Byly to především hodiny jazyků (frj, aj, nj, spj), tělocviku, ale také fyziky, biologie nebo češtiny a náboženství. Kde to šlo, snažili se zapojit anglicky, někde rukama, nohama. Někteří učitelé zařadili do svých hodin prvky CLIL výuky, což bylo pro francouzské studenty velmi přínosné. Během svého měsíčního pobytu poznali nejen naši školu, studenty, učitele, jídelnu, systém výuky, ale také Brno se svými pamětihodnostmi, muzei, divadly, bary, okolí Brna, ale také např. hlavní město. Jaký přínos měla přítomnost francouzských studentů pro naše studenty a jak ohodnotili svůj pobyt samotní francouzští studenti, si můžete přečíst níže. Věříme, že spolupráce s tímto gymnáziem bude pokračovat i v dalších letech a to oboustranně. Na jaře 2023 pojedou na oplátku 2 studenti na 3 měsíční pobyt na gymnázium v Nîmes.
Věrka Staňková: Doufám, že byl pobyt pro Zoé u nás přínosný stejně jako pro mě. Já osobně jsem byla ráda za možnost si vyzkoušet být součástí hostitelské rodiny, protože zatím jsem se k tomu nedostala. Procvičila jsem si francouzštinu a angličtinu, a poznala jsem nového člověka. Naši byli také rádi, mamka oprášila angličtinu a táta byl ochotný vše vysvětlit, dozvěděla se o Kunderovi, Napoleonovi i Mendelovi. Zoé se zajímala o češtinu a také o naši školu, takže v těchto oblastech jsem ji mohla být nápomocná. Byli jsme spolu také na sportovním soustředění, na bowlingu laser game i v divadle.
Bylo až překvapivé, že jsme neměli žádné problémy. Jsem vděčná za tuto zkušenost. Pokud budu mít ještě někdy podobnou příležitost, určitě se jí chopím.
Markéta Kořínková: Také naše domácnost uvítala na měsíc jednoho francouzského hosta - Timéa. Čekali jsme, že to bude příležitost vzájemného kulturního obohacení - což přesně také byla. Já osobně jsem zároveň měla šanci procvičit si mluvenou francouzštinu, užitečnou ke zkouškám DELF, a také mi má role "průvodce" ukázala moje rodné město a zemi z jiného úhlu, než na který jsem byla zvyklá. Ať už to byly ukázky tradičního jídla, zvyků, památek či diskuze na historická či politická témata - tato "výměna" rozhodně nebyla jednostranná. Co to přineslo našemu hostu? Dozvěděl se, že škola u nás končí ve 3 a ne v 6 odpoledne. Že nemáme dvoutýdenní prázdniny každých 6 týdnů. Že se u nás bageta netrhá, ale krájí. Že Česká republika jako taková vlastně existuje teprve nějakých 29 let. Že je u nás vlastně docela zima, nebo že jsme vlastně ještě ve Střední Evropě. Že "šalina" je jediný validní název pro kolejové vozidlo určené především pro provoz v městských ulicích. Jinými slovy: nelze hodnotit jinak než kladně.
Matěj Cihlář: Když jsem se dozvěděl o možnosti ubytovat francouzské studenty u sebe doma, nemusel jsem dlouho váhat. Vzhledem k tomu, že jeho strava byla proplacená, v podstatě se z takové aktivity dá jen získat, a protože brzy pojedu na mobilitu do Francie, interakce s rodilým mluvčím pro mě byla velice vhodná. S Camille jsme si skvěle rozuměli zejména proto, že když už se rozhoupal jít do takové "výzvy", byl připravený a ochotný poznávat naši kulturu a co nejvíc se naučit. I přesto, že zapojit ho do výuky v češtině bylo náročné, do společenského života se začlenil hned bez větších problémů. Návštěva Camille pro mě byla jednoznačně přínosem, především co se týče jazyka a kultury a doufám, že se mi brzy opět naskytne podobná příležitost.
Timéo, Camille, Zoé : Tout d’abord nous avons réellement aimés cette expérience de 28 jours en République tchèque. Ça nous a permis de découvrir un nouveau pays, des nouvelles villes et surtout une nouvelle culture. Nous avons pu goûté de nombreuses spécialités culinaire et ayant une grande soif de découverte cela nous a ravi. De plus grâce à Erasmus nous avons pu découvrir une nouvelle architecture et une nouvelle atmosphère de vie dans ce cas là l’Europe centrale. Ça nous a permis de pouvoir comparer les architectures françaises à l’architecture tchèque et nous y voyons de nombreuses différences.
